Ukázka odpovědi na osobní otázku – část. Zveřejněna se souhlasem klienta.
Tvůj syn, příteli, hledá cestu.
Že je váš vztah teď takový, je ve vašich končinách normální.
Děti když cestu hledají, rodiče své nevnímají. Jsou pak ztracené a tehdy přitakají tomu, oc nejvíce se jim nabízí, co jde proti všemu, co znají. Chtějí být ve všem jiní a poslouchají vše, jen ne své rodiče.
Vaše situace je komplikovanější, protože on svou matku postrádá. Má pocit, že mu bylo ukřivděno, že byl okraden. Nechápe, proč ona tu není, ale ty ano. Proto má dojem, že si smí v rámci této nepochopitelné křivdy nárokovat cokoli. Na tebe je naštvaný. Má pocit, že bys ho měl ve všem podpořit, že je to tvá povinnost, že si takto musíš dané odpracovat, odčinit.
Příteli, zkus ty jeho pochopit. Teď jitří se mnohé a mnohé vrcholí. Je těžké k čemukoli ho nutit a cokoli mu zakazovat. On ve svém světě je uzavřen a nechce vyjít ven. Co můžeš, je dát mu podporu ač nesouhlasíš s jeho jednáním. Zkus hovořit s ním o matce, proniknout k němu skrze ni. Ať vidí, že je s tebou na stejné lodi, ať získá pocit, že nejsi bytost z jiného než jeho světa.
Pokud to bude možné, zasvěť ho do reality, ve které žiješ ty. Seznam ho s námi a s otcem naším. Však jen pomalu a trpělivě.
