O kráse

Facebookrss

Kdysi nebyla než krása. Však pak se situace změnila. Nový systém si povšimnul, že krása těla, která obklopuje některé duše co na planetu přichází, koresponduje s krásou a vyspělostí jejich duší. Proto bylo na krásu časem pohlíženo s nedůvěrou a je tomu dodnes. Krásní mohou být podle vás jen ti, kteří se svým vzhledem živí. Neboť oni sehrávají role praobrazů, jakéhosi bolestného snu, vzpomínky na staré a zapomenuté. Oni smějí být krásní, protože jim to bylo oficiálně povoleno. Mají zároveň ztělesňovat nedosažitelné a oddělené od reality. Proto si pak většina ostatních lidí myslí, že krása není pro ně, že na ni nemají nárok. Přesvědčí pak sami sebe o tom, že je nezajímá, že není důležitá, aby tolik netrpěli. Proto je také krása brána jako něco povrchního a nehodného. Dokonce až zavrženíhodného. Něco patří jen onomu božstvu nepravému, které jste si vytvořili v médiích. Je tu závist, touha a le zároveň i zklamání a opovržení. Proto se pak krása může stát i pastí. Však jen pro ty, kdo dané konstrukci uvěřili a v touze po uznání a místě k žití se takto zaprodali.

I to je však účelem hry nastolené, která má z krásy učinit démona. Krása je v každém z vás.

Každý má na ni stejné právo. Však někteří k ní mají snazší cestu než ostatní.  Někteří se zaprodali ještě před příchodem na tento svět systému, aby život si usnadnili. Takoví pak končí na piedestalech slávy a jsou uctíváni.

Jiní z vás svou krásu získali díky svým duším. Ti další se pak krásy zcela zřekli. Ale i ti ji mohou zpětně nabýt.

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedinmail

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *