Mí drazí, mí milovaní, zde na Zemi. Já archanděl Gabriel k vám teď v tomto čase hovořím. Shlížím na vás od trůnu Otce našeho. Čekám na vás, čekám a pravé vám předávám.
V tomto čase, který vy tolik uctíváte, já k vám se obracím. Zastavte sebe, já vás prosím, zastavte sebe a naslouchejte. To, za čím tolik pospícháte, není pravé, není skutečné.
Dané je jen ostrovem, jen jedním z mnoha pustých míst na cestě vaší odměřeným životem.
Každý rok dané opakujete, a při tom netušíte, proč tak činíte. Uctíváte prázdné prázdným.
Nehněvejte se kvůli slovům mým, ale po cestě stejné, po cestě vyznačené, po cestě, kterou ostatní volí, ač to netuší, nikam nedojdete.
Nedojdete dál než ostatní. Jen skončíte ve stejném bodě, jak si to systém přeje.
Já jsem strážcem devíti pečetí, devíti klíčů k devíti světům.
Klíč k tomu vašemu je již dávno ztracený. Pomozte nalézt mi jej.
Začněte tím, že pochopíte, že spatřit pravé, nalézti zapomenuté a zdánlivě ztracené, se dá jen tehdy, pokud se jinou cestou jít odvážíte, pokud se druhým vzdálíte a pokud pochopíte, že jen ten, kdo má odvahu kráčet cestou dosud nevyšlapanou, může dojít dále než ostatní.
Avšak nesmí polevit a nesmí nechat se zpochybnit.
Devátý klíč, devátá pečeť leží mimo vaše vnímání, mimo životy, které vedete, mimo vše, co znáte.
