Mí drazí pozemšťané, buďte pozdraveni.
My k sobě velmi blízko máme a přitom jsme si tak vzdálení.
Takto k vám hovořím já, Sogar, správce slunečního svitu.
Vy často obracíte se ke mně a zároveň své tváře ve strachu odvracíte, protože vás tomu tak naučili.
J e to podobné jako s vaší vírou v Boha.
Mí drazí, vy slunečních paprsků se nemusíte obávat. Nejsou to ony, kdo vám ublížit chtějí.
Je to však těžké, protože vy jste uvěřili tomu, že to tak je. Máte pro to tolik důkazů, a proto se tolik obáváte.
Zbytečně tak činíte, věřte mi.
Slunce vám nikdy nechtělo ublížit, ale vy jste k boji stále připraveni.
Nebylo tomu tak vždy, to až nyní, to až v době poslední.
Uvědomte si, že i to je iluzí.
Slunce vám chce předat svou lásku, své vědění. A vy se před ním skrýváte, protože v jeho nástrahy věříte, a tak zůstáváme odděleni.
Věříte, že ubližuje vašemu zraku, že ničí vaši kůži a ono se to proto doopravdy děje.
Přestaňte s tím, prosím vás.
Není třeba obávat se ničeho!
