Otázka byla položena, proč ubližujete si tolik?
Lidská krutost nezná hranice a v celém Universu ani takovou podobu.
Jste si navzájem soudci i katy.
Jsme zděšeni tím, co si navzájem činíte, jak moc se nenávidíte.
Bylo vám řečeno, že je to zak normální, že na tom nic zlého není, že patří to k vašemu životu.
To ale není pravda.
Lidská krutost a zloba pramení z vašeho zoufalství, dogmatizmu a neschopnosti lásky a tolerance.
Jistě, jste odlišní, ale to neznamená, že si proto musíte ubližovat.
Když ubližujete, získáváte od druhých energii, a tím na nich parazitujete. Přitom máte za to, že jste v právu. Že když to neuděláte někomu, udělá to někdo jiný vám.
Týráte se navzájem také proto, že to po vás chce systém.
Dělalo se to tak vždy. Je to tedy normální.
Člověk člověku vlkem.
Patří to k životu, to ale není pravda.
Vy ubližujete si mnoha způsoby.
Tiše sebe nenávidíte, ale opak předstíráte. A to dokonce i přátelům.
Držíte se v šachu ve vztazích, které už na ničem než na bolesti nestojí.
Urážíte se a posmíváte se tomu, v co druzí věří, abyste sobě pomohli a druhým ublížili.
Často se ve svém fanatizmu odvoláváte na pravidla, která neexistují, na dobro lidí, kteří o vaše zastání nestojí.
Nehovoříme teď o vraždách ani znásilňování, protože to je něco, co se všech netýká.
Jde o to, co si navzájem činíte a co již záporně nevnímáte.
Říkáte tomu obrana, povinnost či dobro, ale sloužíte tak jen zlu, které se mezi vámi ukrývá.
Dodržujete zbytečná pravidla, jejichž nedodržení trestáte.
Pravidla, která byla uměle vytvořena. Uvědomte si, že lež se skrývá ve všem.
Nejvíce v tom, o čem vás učili nepochybovat.
